Sešli jsme se. Tentokrát opět na Vinohradech, přímo v Londýnské ulici. (Ber8 neobvykle jal napínati nás příchodem 1.5 minuty před 19. hodinou. A já coby komtur jsem nestihl dojít domu pro sombréro a tak budu mít sombréro příště). A kde? No v restauraci kde se zastavil čas v létech osmdesátých, možná spíš v devadesátkách. Ale je tam plno, neuvěřitelné! Rázná pinglová nás hned poučila, že je tam sama. Než jsme stihli přednést „ftipnou“ poznámku odkmitala pro pivo. Na výběr Prazdroj, Kozel 11, Kozel tmavý, a tak žádný speciál se nekonal. Prostě to tam běží jak na drátku, zkušenost se pozná. Témata se odstartovala Ber8, představte si co se mi dnes stalo… Komturská runda, dobrá tlačenka.
Dilema tatarák nemáme, ale velmi smutné oči Gynkovy dokázaly téměř nemožné, Tatarák se našel. Pak nějaké dišputace ohledně odstavení bravu, trhání zubů, malých a velkých zadků a pozadí… Animozita abbe Dobrovský a Jan Werich i básník Holan, prý bydleli ve stejném domě na Kampě. Dokonce došlo i na Českobrodské tyčky, aneb před týdnem odstřelené nejvyšší 355m Anténylegendárního vysílače stanice Praha na 639 kHz. Diskuse Kojál Krašov, skrytě odkazující kdo ho má, o 14 cm větší argument. Takový podivný témata. Ber8 i komtur před tím dali soukromou rundu skřítků a bylo veselo.
Takový podivný čas v těch zapomenutých devadesátkách. Utratili jsme trochu peněz, dali dýško o to větší a Pochoďák nakonec rozmluvil i ráznou servíku, ze které se najednou stala velmi lidská dáma s neobvyklým příběhem. Tentokrát mimo salonek byl cvrkot nevšední, dost lidí v Londýnské. Zvláštní kouk do těch koutů královských Vinohrad.
Zapsal Tetřev, toho času komtur.
| 5 | 4 | 3 | 2 | 2 | 4 | 2 | 22 | ||
| 6 | 5 | 4 | 2 | 2 | 5 | 2 | 26 | ||
| 7 | 5 | 3 | 3 | 1 | 5 | 4 | 28 | ||
| * | 4 | 5 | 4 | 2 | 4 | 5 | 2 | 26 | |
| 5 | 5 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | 25 | ||
| 6 | 5 | 3 | 2 | 2 | 4 | 4 | 26 | ||
| 33 | 29 | 21 | 14 | 14 | 26 | 16 | 153 |
Gynkův tatarákový víceboj: protože jsem si to sám míchal – tak 10 z 10ti.














