Sešli jsme se. Na Palackého náměstí před robustní sochou Františka Palackého (polyglota se znalostí 11 jazyků), jež se zde tyčí již 111 let. A máme ho také na bankovce 1000 Kč. V pozadí směrem k východu je pěkně nasvícené konkávní souvěží Emauzského kláštera Benediktínů nově vystavěné v letech 1966 až 1968, tedy již 55 let krášlí novoměstské panorama. Z jihu na sever tekoucí neméně mohutná řeka Vltava. A na severozápadě krásně osvětlená Petřínská rozhledna a ještě severněji osvětlený Pražský hrad.

Ale to bratry před 19h příliš nezajímalo, anžto se dohadovali jestli to stihnu včas. Trochu jsem je tentokrát napnul příchodem v 18:59. A to podle pirátského času, ručičky hodin nad jejich temným sídlem ukazovaly o 3 minuty více oproti času občanskému, tedy SEČ.

Pochoďák brblal, že se máme scházet v hospodě a ne na ulici, či dokonce v jiné hospodě. S mojí výmluvou, že tedy nemá chodit moc brzo, jsme se vydali na sever. Udělali pár kroků přes koleje a vešli do podniku, zvaného kdys U pomníku. A posléze zasedli ke kulatému stolu, což se konventu prý dlouho nepřihodilo.

Cantina Black Dog je vlastně dobrá burgerárna. A maj slušná piva.

Na čepu byla:

– Pilsner Urquell 0.5L  67 Kč

– Volba Sládků Cold IPA Cryonaut   0.4L 77Kč

– X-mass DOG 14°      0.4L 77Kč

– Strýc 14°IPA Prokopák   0.4L 77Kč

Gynko nasadil sombréro a objednali jsme první rundu piv. Začli jsme Cryonautem a všichni jsme se shodli, že je to dobré pivo. Pak jsem objednal skřítky na oslavu setkání v novém roce, tedy jako obvykle Fernet a jako obvykle Bylbo si dal Becherovku. Taková klasika, proč to měnit, když to funguje. Diskuse se rozbíhala a bylo znát, že jsme se zas těšili na konvent. Nějaký předkrm, tedy Pochoďák cibulačku, kterou uměj docela dobrou. A pár cibulových kroužků. Škoda, že jsou ze zmraženého polotovaru, jak briskně postřehl Pochodák …

Kuchař má vařit, smažit a ne rozmrazovat!

Pro jistotu jsem si dal cibulačku také.

Diskuse probíhala jako obvykle, o nemocech… 🙂 ale oživení přišlo s dotazem kdo kdy naposled. Inu Ber-vosma to vyhrál, že prý pár hodin před. A tak nás zas přesvědčil. A o čem? no prostě o tom, že pokládat dotazy na citlivá témata jen v případě když máš eso v rukavu.

Objednali jsme pár burgerů, i bez housky, fazolky, nějaká křídla, Gynko tradične tatarák a ještě pokrájený stejčíček byl Bylbem objednán. Zdá se mi, že v době po covidové se trochu pohoršil kuchař, ale nebylo to mimo akceptanci.

Chudák Pocho byl přepaden náhlým sevřením a nemohl se již zůčastnit dalších tekutých radovánek. Otočili jsme 5 panáků, tedy vlastně změna: Tři paňáci a dva gin koktejly, které jsme si s Gynkem dali. Jemu odmítli namíchat Double Pink, že tak nevypadá a nemá patřičnou příslušnost. Ale my víme, i když vlastně kdo ví? Tak pro Gynka nakonec Dry Bitterness a pro mně London & Tokio. Zdálo se, že London byl sušší než Bitterness.

Kdo se v tom už má teď vyznat, někdy nevíme kdo je holka a kdo kluk. A tak otázka koktejlů s GINem je příjemně přízemní. Chutnaly dobře.

A tak jsme se postupně dostali ke konci konventu, který byl poznamenán tak trochu zimní náladou. A Padoleaf, se mi zdá, v lednu mlčel déle než obvykle. A nebo jsem ho jen málo slyšel, sedíc na vzdálené straně velkého kulatého stolu. Já chvíli váhal jak vydělit účet (Pocho s mírnou konzumací) až už bratři začali raditi a tak jsem to „briskně“ za 5 minut, vydělil z hlavy. Trochu se mi po tom ginu zapotily závity, ale dal jsem to. Nechali jsme asi 10% tringelt z 6k a pinglice i pinglíci byli rádi. 

Zaplatili jsme a Gynko konečně sundal sombréro. Tak příště se zas těším, i když vlastně sombréro mám já. Tak nevím nevím…

zapsal: Tetřev, inu nejen hlušec

		6	4	3	4	3	3	3	26
		7	4	2	4	4	2	3	26
		5	4	3	3	2	3	3	22
	*	7	4	4	4	4	3	4	30
		7	5	4	4	4	2	3	29
		6	5	3	4	3	3	4	28
		38	26	19	23	20	15	20	161