Sešli jsme se v pravidelnou hodinu, všichni přišli včas, jen Icen nepřišel, protože stůně. Stalo se ovšem něco hrozného, Padoleaf totiž zapomněl sombrero…
Šporkův palác vystoupil ze stínu Lidového domu. Uvnitř mistrný Gočár a nyní po rekonstrukci špičkově dyzajnovaný interiér i foxteriér. Nejmodernější restaurace v Česku. 1200 židlí, čtyři podlaží.
Jo, v Kulovém Blesku jsme již kdysi byli a taky jsem tam bratry zavedl já. Ale čas oponou trhnul a Kuláč nám přestěhoval do ulice, kde je Lenin. Pro ty mladší, co to čtou, je to ulice Ječná a do nás staříků na základce hustili, že Lenin je věčný. Už jsem v novém Kuláči byl a nutno podotknout, že je v Praze jen málo pro gastro takhle nepříznivých podniků.
Na starém místě v Libni, nový projekt, dalo by se podotknout. Oproti minulým časům jde o projet zdařilý a můžeme popřát majiteli jen dost vůle a peněz, aby dál rozvíjel své plány. Piva zdařilá a nic moc se jim nedalo vytknout. Snad jen absenci nějakého nízkovoltážního moku.
Sešli jsme se v pivnici U Svatého Mikuláše na Malostranském náměstí, kde čepují Svijany. Padoleaf ovšem trval na jedenáctce Máz, oni však měli jen Rytíře dvanáctku. Byl proto velmi rozmrzelý.
Dne 9.11. 2021 na výročí „Pivního puče (1923)“ a pádu berlínský zdi (1989) jsem byl svými bratry pověřen komturstvím. Pro velkou důvěru a úspěch jsem vyfasoval i sombréro. Volba má padla na restauraci „U Pivovaru“ v Holešovicích, protože nikdo a nic není dokonalé.
Když ho na Malé Straně v červenci před třema lety dvojice přeslavných osobností české pivní kultury otevírala, nikdo nemohl tušit, co se to na hospody přivalí za pohromu. Jo, i tady se okýnkovalo, dokonce jídlo do porcelánu a pivo do skla na zahrádku dali.
Legendární hospoda Prašivka má stále své kouzlo a jako místo srazu se prostě svou polohou nabízela. První piva, podivný panák s názvem „mandlová vodka“ a už už se čekalo, že se budou dávat tresty.
Sešli jsme se pod stříškou KC Novodvorská, tedy přesněji hned vedle na zahrádce milé pivnice se jménem Jako doma. Všichni přišli vzorně a včas. Pochoďák se přišoural přesně v 19h, protože chodí o berlích, stejně jako já, ale já už jen o jedné… Mimo Icena a Pochoďáka jsme všichni ostatní stihli jedno až dvě Plzně ještě před cestou do mnou vybrané hospůdky.
Dne 19.7. na výročí velkého požáru Říma (64 n.l.) a zahájení číslování ulic v Brně (1770 po Kr.), aby se poutníci v této zatáčce před Ostravou neztratili, proběhl další konvektikl, v pořadí 128. Komturem pro velkou důvěru bratří jsem byl opět zvolen já.
