Sešli jsme se. Tentokrát na Vyšehradě, tradičně ve nesportovně restauračním zařízení Kandelábr. Blízká vzdálenost od metro stanice Vyšehrad je příjemná. Zejména v typicky podzimním čase, kdy je vlezlo a mírně mrholí.
Dnešní konvent se uskutečnil v legendární restauraci Severka na Jižním Městě, nikoli v té v Mostu, tady v této se natáčel naprosto debilní film Národní Třída, a restaurace proto vypadá tak jako za socíku. Smí se tu kouřit a to i doutníky. Což kvitovali všickni členové Úplňku, navíc výzdoba byla moc pěkná, všude nějaké ftipné hlášky, plakáty a tak.
To bylo takhle: Masařík fúzoval se Středem, k tomu se přidala supí skleněná varna, špičkové dyzajnové prostředí, dokonalá kuchyně, ležák, rauch a tmavé, k tomu nějaké ty Zichovce, zamíchalo se to lžicí – no a hotovo.
Tuto hospůdku jsem objevil, když jsme se s někým bavil, co je vlastně se Stáčírnou, kde čepoval vícero pivek kamarád Milan. Bylo mi řečeno, že má pronajatý prostor někde v Podolí nad plavečákem, tak jsem si to do paměti uložil.
To si tak v roce 2023 sedím na vyhlašování výsledků Jarní ceny českých sládků a co neslyším ?? V kategorii New England IPA 1. místo Pivovar Kladno-Kročehlavy ! A pak ještě dvě druhá místa za piva typu Pale Ale a India Pale Ale !! Tak si tak říkám, že je to ostuda, neb Kročehlavy mám jen kousek od chalupy a já o tom pivovaru ani nevím ??
Sládkové, hostinští a lihovarníci mají svého patrona. A tím je svatý Mikuláš. Ctihodný muž, žijící na přelomu třetího a čtvrtého století v Malé Asii vykonal mnoho slavných skutků, ale především založil a po sobě pojmenoval pivovar na Malé Straně.
Sešli jsme se. Tentokrát na Žižkově, netradičně ve sportovně sociálním zařízení zvaném Xbowling. Cestou od tramvaje jsme s Bylbem obdivovali krásné ježaté věžáky nové výstavby. Jak se v tom bydlí netuším, ale asi by člověk byl ježatý i zevnitř. Tentokrát jsem dlouho nenapínal a ke stolu jsem se ukládal asi 10 minut před 19h. Z důvodu výhrad některých kolegů jsem zamítl fyzické aktivity typu koulování bowlování. A tak jsme zůstali u stolu. U stolu byla rezervace na jméno “Měsíc květen” jen tam něco bylo navíc, co překvapilo zejména bratra Gynka.
Přišel 28. duben 2024, 157. výročí, kdy se české korunovační klenoty vrátily na Pražský hrad z Vídně, kam byly odvezeny za prusko-rakouské války. A byl konvent a já komtur a bylo třeba tento slavný den náležitě oslavit.
Dnešní konvent nikdo nezmeškal čas srazu (jen Tetřev nás opět napínal do poslední minuty, jak už se stalo jeho dobrým zvykem). Srazili jsme se přímo v restauraci. Já jako komtur jsem přišel o 10 minut dříve a byl jsem až pátý člen Úplňku, který dorazil na místo srazu.
Naše alibi bylo neprůstřelné. Jen Padající list asi někdo sestřelil. A tu českou husu, co letěla zvysoka, střelil někdo do oka. Tu, kterou když husopaskyně pásala, tak se zimou třásala. Já rád rátra, ty rád rárta. A té Americe chybí H. To ví každej. A taky každej ví, že před Popeleční středou je třeba se pořádně nacpat masem.
