Sládkové, hostinští a lihovarníci mají svého patrona. A tím je svatý Mikuláš. Ctihodný muž, žijící na přelomu třetího a čtvrtého století v Malé Asii vykonal mnoho slavných skutků, ale především založil a po sobě pojmenoval pivovar na Malé Straně.
Sešli jsme se. Tentokrát na Žižkově, netradičně ve sportovně sociálním zařízení zvaném Xbowling. Cestou od tramvaje jsme s Bylbem obdivovali krásné ježaté věžáky nové výstavby. Jak se v tom bydlí netuším, ale asi by člověk byl ježatý i zevnitř. Tentokrát jsem dlouho nenapínal a ke stolu jsem se ukládal asi 10 minut před 19h. Z důvodu výhrad některých kolegů jsem zamítl fyzické aktivity typu koulování bowlování. A tak jsme zůstali u stolu. U stolu byla rezervace na jméno “Měsíc květen” jen tam něco bylo navíc, co překvapilo zejména bratra Gynka.
Přišel 28. duben 2024, 157. výročí, kdy se české korunovační klenoty vrátily na Pražský hrad z Vídně, kam byly odvezeny za prusko-rakouské války. A byl konvent a já komtur a bylo třeba tento slavný den náležitě oslavit.
Dnešní konvent nikdo nezmeškal čas srazu (jen Tetřev nás opět napínal do poslední minuty, jak už se stalo jeho dobrým zvykem). Srazili jsme se přímo v restauraci. Já jako komtur jsem přišel o 10 minut dříve a byl jsem až pátý člen Úplňku, který dorazil na místo srazu.
Naše alibi bylo neprůstřelné. Jen Padající list asi někdo sestřelil. A tu českou husu, co letěla zvysoka, střelil někdo do oka. Tu, kterou když husopaskyně pásala, tak se zimou třásala. Já rád rátra, ty rád rárta. A té Americe chybí H. To ví každej. A taky každej ví, že před Popeleční středou je třeba se pořádně nacpat masem.
Sešli jsme se. Na Palackého náměstí před robustní sochou Františka Palackého (polyglota se znalostí 11 jazyků), jež se zde tyčí již 111 let. A máme ho také na bankovce 1000 Kč. V pozadí směrem k východu je pěkně nasvícené konkávní souvěží Emauzského kláštera Benediktínů nově vystavěné v letech 1966 až 1968, tedy již 55 let krášlí novoměstské panorama. Z jihu na sever tekoucí neméně mohutná řeka Vltava. A na severozápadě krásně osvětlená Petřínská rozhledna a ještě severněji osvětlený Pražský hrad.
Advent v plném proudu, 19.12.2023, komturem musel být ten, kdo má k nebi nejblíže – tedy já.
A sombréro jsem slíznul také, samozřejmě.
TĚCH ŠEST CHLAPŮ MLUVÍ ČESKY !!!
Tuto restauraci znám již dlouho, neb ji mám takříkajíc u nosu. Nicméně již několikrát změnila majitele a s ním i koncept. Gró, šest různých piv na pípě a v létě venkovní grilovačky, ale zůstalo. Byl jsem tam za posledních pár let několikrát, ale nikdy jsem si z výběru piv, takříkajíc nesedl na zadek.
Sešli jsme se. Nejprve v Cobolisu na jedno startovací pivo na sudu a tentokrat coby komtur jsem spolubratry nenapínal s příchodem blízkým hodině 19. Chvíli po mně dorazili v družném rozhovoru Gynko s Bylbem a byli jsme komplet.
Dnešního dne nikdo nezmeškal čas srazu (jen Tetřev nás opět napínal do poslední minuty, lumpík jeden, jak už se stalo jeho dobrým zvykem). Srazili jsme se přímo v restauraci. Nicméně vybral jsem vnitřek, protože se mi velmi líbí provedení designu. Avšak Pocho rozhodl, že budeme venku, protože má s sebou doutník, a šlo se ven.
