Zkrátka výjezd je výjezd !!! A na něj se vždy těšíme dvojnásob. Obvykle pořádající Komtur vezme s sebou nějaké občerstvení a cesta pak vesele ubíhá. Ani tentokrát to nebylo jinak.
Do Kbel – tak to tedy žádný z Bratrů neuhodl. Přiznám se, že v mém rozhodování zvítězilo Svijanské na čepu.
Když jsem Bratry svolával už na 17:50, bylo jim jasné, že bude výjezd z Prahy. Bratr Icen přiletěl přímo ze Svatého města, místo Konventu mu bylo vyzrazeno dopředu a už na nás čekal.
Nojo no, tak na svolávání konventu bychom mohli odsouhlasit nějaký formulář, aby nedocházelo k takovým politováníhodným nedorozuměním jako posledně, prže „né Háje“ nejsou Háje. Tak to dopadá když si tu informaci přečte unavený bratr bez brejlí. Slibuji, že od příště již bez hádanek typu „Na Perónu“ a „né Háje“
Za dobu fungování Společenství úplňku jsme už navštívili spoustu hospod, barů a restaurací. Jenom v irském pubu jsme ještě nebyli. A tak jsme se jednoho krásného aprílového večera vypravili do Vršovic do Money Murphy´s Irish Pub.
Vyšehradské Podskalí oplývá množstvím restauračních zařízení, které vzdorují času a zachovávají si svoji tvář. Pozval jsem bratry do restaurace U Trajců. Hned v úvodu došlo k malému zádrhelu, rezervovaný stůl byl obsazen policisty. Ale než nám spadla pěna z Bakalářů a Dudáků u výčepu, sbalili si chlapci v modrých košilích pendreky a šli pomáhat a chránit.
Kozí hřbety. Kamenné zídky. Domečky nalepené na svazích strže. Terásky, dvorky, chlívky, pergoly, křivolaké uličky. To není Dalmácie. Ani Krkonoše. To je Praha. Praha 6 – Suchdol.
Je lednový, nepříjemně mrazivý nedělní večer. Lidé na konečné metra Háje se buď snaží zmizet do přijíždějícího vagónu, nebo zachmuřeně zachumláni vyhlíží svůj bus. Připadá nám, že jen nám pěti oči září a dušičky se těší na děj další…
No, prazvláštní je vám, ta hospoda na konečné tramvaje. Teda, já jel raděj dročkou neb si pamatuji, že v tomto spořilovském prostoru jsem se nacházel naposledy při rozdělování SSSR. A pak ty zácpy předvánoční…
Čas: 19,00 hod., Místo: McDonalds u stanice metra Holešovické nádraží. Zatímco Velký Komtur se důstojně procházel holešovickými ulicemi, aby nabral sílu, většina bratří se zbaběle schovávala před zimou ve velkovýrobně sladkých housek s mletým masem. Mám podezření, že i konzumovali!
