Únětický pivovar jsem měl již dlouho vyhlédnutý jako místo k výjezdnímu Konventiklu, ale stejně tak dlouho, jsem se vinou naprosto jasně nejasného algoritmu podle kterého určuje Berosmička, kdo bude příští Komtur, jsem na ten svůj výjezd taky čekal …
Při své první volbě konventu jsem měl dilema, jestli zvolit nějaké osvědčené místo či něco nového. Osvědčená místa však jsou již dost probrána a u těch zbývajících hrozí, že je každý z bratří dobře zná. V posledním měsíci byly v Praze otevřeny hned tři nové minipivovary a tak volba se mi začala vcelku rýsovat. Prakticky ve stínu zrušeného První pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích po menších peripetiích, kdy budovaný pivovar několikrát změnil majitele, vyrostl pivovar Marina.
V Restauraci U Slovanské lípy jsme už jednou byli, sice jako v „dojezdové“ hospodě, ale to ještě bylá jiná knajpa. Noví majitelé hlavní sál zútulnili a vylepšili. Je to taková domácí hospoda. Pivečka na čepu byla z malých českých pivovarů, prostě něco pro nás.
Prašivka v Praze na Letné je hospoda, která má atmosféru. Dílem je to tím, že se zde schází široké osazenstvo od nejnižších sociálních skupin po „slovutné“ novináře z redakcí opodál sídlícího vydavatelství Ekonomie.
Měl jsem velké obavy, aby mi nikdo z Bratří hospodu U Vodoucha nevyfoukl, ale měl jsem štěstí. Tradiční místo srazu na náměstí Jiřího z Poděbrad mohlo být zopakováno, a potom vzůru do hospody.
Růžový? Asi. Pink? Asi. PinkAsi! Prostě klasika. Jak historicky (první smluvní hospoda Prazdroje na světě), tak i dnešním pojetím dojetím coby typové plzňské restaurace a pivnice.
Pivní bar The Prague Beer Museum, který čepuje třicet značek speciálních piv malých a středně velikých pivovarů, se stal dalším místem našeho setkání.
A nedám si pokoj a nedám. Po minulém fiasku s Money Murphy´s Irish Pub, jsem bratrům opět „naordinoval“ irskou hospodu. Už na začátek mohu říct že se to povedlo lépe. Posilněni vlastním aperitivem, neboť ještě trvá prohibice, jsme vstoupili do James Joyce Pub Prague na Starém městě.
V srpnu by se mělo chodit na zahrádku. Tedy pokud tomu meteorologické podmínky přejí. A vlastně nejen v srpnu, jenže běžte zajistit místo s vědomím, že zítra může být počasí jiné. Ještě tak, aby bratři nastydli…kdepak, musíme pod střechu, to je jistota!
O restauraci Nota Bene jsem zatím četl jen na webech, které se sice nezajímají primárně pivem, ale spíše celkově gastronomií, ale šest píp se samými skvělými pivy (Kocour, Matuška či Únětice…) bylo takové lákadlo, že jsem, ač pochybnosti ve mě dřímaly, svolal bratry právě sem.
