Bylo zvláštní, že bratři tento podnik ještě nevybrali. Pravda, zašli jsme sem po návštěvě Potrefené husy, abychom se drobet srovnali. Tlustá Koala ale nikdy nebyla oficiálním místem konvektiklu. Až dnes!

Po dvou nových pivovarech jsem tentokrát jako místo konání Konvektiklu zvolil jednu staronovou strašnickou hospodu. Na místě, kde se nyní nachází „Bar Vesna“ byla dlouhé roky „Pivnice U hranic“. Taková klasická čtyřka se Staropramenem. Posledních několik let byl podnik zavřen a až začátkem letošního roku opět ožil.

Začalo to na Václaváku. Nikoliv pod ocasem, ale pod koněm. Nejme přece všichni pražáci 🙂 Bratři přišli včas a tak jsem mohl položit svou tradiční otázku stran tipů na podnik, či alespoň směr. Samá voda. Prej Vinohrady.

O návštěvě letos otevřeného pivovaru Hostivar jsem uvažoval již při svém posledním (a zároveň prvním) konventiklu. Teprve čtvrt roku otevřený podnik si prakticky od začátku získal plno zákazníků a například těsně před začátkem prázdnin bylo téměř nemožné si sednout ke stolu bez předchozího objednání.

Neklanova ulice není v Praze ta, kterou byste chodili často. Snad pokud zabloudíte na procházce od Vltavy směrem na Vyšehrad, může se Vám stát že tuto stylovou hospodu neminete. Mimochodem o vodě ještě řeč bude. Jdeme na Smíchov.

Polívka s játrovými knedlíčky dobrá, pečená krkovička s křenem skvělá. Člověk by ani neřekl, že to dělal bezruký kuchař. Tady jsou totiž všichni kuchaři bez rukou, je to taková místní tradice, už od 19. února roku 1981.

Únětický pivovar jsem měl již dlouho vyhlédnutý jako místo k výjezdnímu Konventiklu, ale stejně tak dlouho, jsem se vinou naprosto jasně nejasného algoritmu podle kterého určuje Berosmička, kdo bude příští Komtur, jsem na ten svůj výjezd taky čekal …

Při své první volbě konventu jsem měl dilema, jestli zvolit nějaké osvědčené místo či něco nového. Osvědčená místa však jsou již dost probrána a u těch zbývajících hrozí, že je každý z bratří dobře zná. V posledním měsíci byly v Praze otevřeny hned tři nové minipivovary a tak volba se mi začala vcelku rýsovat. Prakticky ve stínu zrušeného První pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích po menších peripetiích, kdy budovaný pivovar několikrát změnil majitele, vyrostl pivovar Marina.

V Restauraci U Slovanské lípy jsme už jednou byli, sice jako v „dojezdové“ hospodě, ale to ještě bylá jiná knajpa. Noví majitelé hlavní sál zútulnili a vylepšili. Je to taková domácí hospoda. Pivečka na čepu byla z malých českých pivovarů, prostě něco pro nás.

Prašivka v Praze na Letné je hospoda, která má atmosféru. Dílem je to tím, že se zde schází široké osazenstvo od nejnižších sociálních skupin po „slovutné“ novináře z redakcí opodál sídlícího vydavatelství Ekonomie.










