Placatej placatejs dvorek má s pšenicí germánskou. V tu najednou nás pohltila zem. A byla zevnitř taková zlatistá. Načež jsme z metra vylezli na Masaryčce. A doušky byly také zlatisté, z plastu. Poslední bratr taktak stihl splašeného železného oře, skýtajícího vyhlodané výhledy vyhlášeným vůkolím řízkovým.
Podivné vilky v Dolních Počernicích lemplovsky lemovaly lemrám cestu k radnici, geniálně zakryté jakýmsi novým baráčiskem. Cesta stromovím všechny nadchla, i sovu kamennou s vyplazenou skluzavkou. Jako akvadukt vyhlíží výpust rybníka, ale voda prýštila pod ní, ne po ní. Rybník má vysokou nutriční hodnotu, ale ani jedna tentokrát najust hlavu neukázala. Sice vypadala lákavě, ale byla to jen picoška, mlýn to kdysi, nebrat, jdeme dál. Léta pánev plná dobrot a toaletní prostor oknem se koukal stropním do zahrady u kostelíka, co tam tisíc let kostelíkuje. Aby se dýmat dalo, zůstali jsme vně domu, nad kterým obnovu chystá pivovar, dosud substituován svitavským kopečkem, masterem podobojím a dávným zdrojem. Taky destilované tekutiny lily se v útroby, jen jeden bratr smuten byl a tich. V domě pak míč se v bránu kutálel svěží jako tango. Polovina bratrstva oři sebe nesvěřila, polovina docválavši až do krčmy skrčené v krk vlít poslední lok. Jak teď xakru trefím domů?
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
* | 6 | 4 | 5 | 4 | 2 | 3 | 3 | 27 |
 |
7 | 4 | 4 | 4 | 3 | 3 | 4 | 29 | |
 |
4 | 5 | 5 | 4 | 2 | 2 | 4 | 26 | |
 |
5 | 5 | 4 | 4 | 3 | 4 | 4 | 29 | |
 |
7 | 3 | 4 | 4 | 3 | 3 | 4 | 28 | |
 |
6 | 4 | 5 | 5 | 4 | 4 | 4 | 32 | |
 |
35 | 25 | 27 | 25 | 17 | 19 | 23 | 171 |
