Zase na schodech
Měl jsem velikou radost, že jsem mohl sezvat bratry na schody kostela, už se to stává naším tradičním místem srazu a to mám v záloze ještě jednu hospodu, kam se ze schodů kostela na Náměstí Jiřího z Poděbrad s Bratry vydám, /tedy jestli mi jí někdo nevyfoukne…/
Po cestě nikdo netušil kam jdeme, ale restauraci Měšťanského pivovaru v Poličce už někteří bratři znali a navštívili, zkušenosti měli nedobré.
Ach ta obsluha…
Někteří lidé by prostě v pohostinství podnikat neměli, pan vrchní toho byl exemplárním příkladem. Byl slušný, určitě je to hodný člověk, ale cit pro hospodu prostě neměl. A tak jsme v poloprázdné hospodě čekali, občas zapoměl objednat nějaká jatýrka. Neměli jsme pocit, že si pan vrchní uvědomuje, že mu neseme peníze.
Messiho 40% penalta
Trochu jsme sledovali odvetný zápas o postup do finále Champions League mezi Barcelonou a Chelsea. Když si vyhlášený šutér Lionel Messi postavil míč na značku pokutového kopu, napadlo jednoho z Bratří se vsadit o tuplované panáky, že jí v klidu promění. Messi selhal.
Tím nejen že pohřbil naděje Barcelony na finále, ale i mé naděje že se nevožeru jako prase panákama, které nesnáším a nepiju. Rozpoutala se smršť hruškovic, Krvesajů a vrcholem byl nějaký odporný lihový macerát snad moruše či čeho. V pět hodin ráno jsem proklínal svoji slabost a netušil, jak vstanu a budu fungovat.
Žebra a trápení kuchaře
Jídlo bylo velmi dobré, pečená žebra na medu skvělá, Bratr Pochoďák trochu dusil pana kuchaře kvůli bifteku, ale on chudák nechápal, také neměl cit pro kšeft a bylo to jeho zbytečné trápení. Sortiment poličských piv na čepu nás uspokojil, já už si tedy kvůli těm panákům moc nepamatuji, co jsem pil, nějaké kvasnicové bylo trochu vyčpělé bez řízu a hořkosti, jak říklal jeden Bratr pivní expert „trochu zlomené“.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
6 | 1 | 3 | 3 | 2 | 3 | 3 | 21 |
|
 |
6 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 24 |
|
 |
4 | 2 | 3 | 3 | 2 | 3 | 3 | 20 |
|
 |
5 | 1 | 4 | 1 | 3 | 3 | 3 | 20 |
|
 |
* | 7 | 2 | 4 | 3 | 4 | 4 | 4 | 28 |
 |
5 | 2 | 4 | 3 | 3 | 3 | 3 | 23 |
|
 |
33 |
11 |
21 |
16 |
17 |
19 |
19 |
136 |
04. května 2012 v 12.31
V Poličské hospodě jsem byl už po třetí a s každou návštěvou mé nadšení ztrácelo na síle. Vpravdě domácké prostředí je tu v kontrastu s absolutně neochotným personálem, který udělá jen to co musí a to co na očích hostů vidí přejde s lakonickým klidem. A přitom si ta hospoda na takovémhle místě prostě zaslouží někoho, kdo by měl ty opratě pevně v ruce.
Pokrmy bratry zde konzumované nebyly z nejhorších, nicméně rudě svítící matesy asi nejsou restauračním standardem. Pivní repertoár byl zajímavý, ovšem po prvotním zástřelu už nebylo kam jít.
Kedlubnový bols, platim, nějakej park adolůůů z kopce!
04. května 2012 v 13.56
Divná hospoda, celé to bylo „nějaké zlomené“.
06. května 2012 v 19.39
Líbí se mi, že je to jako dycky !
Vybíral Februarius a ten taky dal nepříčetně bodů :-). Jinak jsme se vešli my ostatní do rozpětí čtyř bodů !!! Takže náš pohled je už konzistetní. Jen k jídlu : když vám vrchní a posléze i kuchař tvrdí, že biftek který má NEROZKOUSATELNÉ a téměř neukrojitelné šlachy, je biftek z hovězí svíčkové a že za to kuchař nemůže, neb takové maso jim vozí, tak jim zkrátka nevěřte ! Lžou a cpou vám za cenu svíčkové kdoví co… Na druhou stranu to maso bylo dobré a chutnalo mi, ale svíčková to nebyla.
Messi, kdyby jí dal, jako že jsem mu to nepřál, tak by mi apoň nebylo druhý den tak zle…
Oskeruše, Februare to byla 🙂 !!!
09. května 2012 v 10.37
Já tu zas budu za kverulanta, ale musím. Februariovo hodnocení je fakt nepříčetný. To, že z hodnocení nevylučujeme komtura, je projevem důvery v jeho nestrannost, ale tady se nestrannost moc neprojevila. 4 body za sortiment? To je jen krok od dokonalosti! Přitom jídelní lístek na úrovni běžné třetí cenové, pivo z jednoho pivovaru a ještě ne všechno, výběr kořalek mezi třetí a čtvrtou cenovou. To fakt není krok od dokonalosti. Výkon/cena (což máme v tabulce obráceně) taky za čtyři, tedy krok od dokonalosti? Přitom ceny byly prostě průměrné, normální. Atmosféra za čtyři, to je taky krok od od dokonalosti? Tohle že je hospoda se skoro dokonalou atmosférou? Nemá styl, jediná zábava je televize, vůbec to tam nežilo (kromě zrovna náhodou probíhajícího zápasu). Dokonale žijící hospodu si představuju tak, že lidi komunikujou napříč stoly, obsluha baví všechny, možná i někdo na něco hraje, zpívá se, všichni mají pocit mejdanu nebo klubu. Tohle byla unavená ne moc vkusná restauračka. Čtyři body za jídlo? Krok od dokonalosti? Koukněte deset hospod dozadu, které získávaly 4 body za jídlo. To nám tam někdo flamboval bažanta? Takže tyhle čtyři čtyřky jsou i podle mě fakt nepříčetný. A ještě si rejpnu do Padoleafa: tři body za obsluhu znamenají, že byla nadprůměrná. Notoměpotěškoště. Nadprůměrná? Taky souhlasím, že to byl hodnej kluk. Ale o fungování kšeftu neměl ani tušení, nezdraví, nekomentuje donášku, zapomíná na objednávku, náladu zmučenou, to je nadprůměr?? To by pak byl naprůměrněj každej, kdo mi nepoleje záda polívkou. Jo, a ty hruškovice zahálily můj tejdenní nepřetržitej flám. Nebejt jich, možná jsem ho i přežil. Takhle vám to musím psát ze záhrobí.