Čekání na pravidelný Konvent Společenství úplňku je mučivé, poslední dny, hodiny, minuty a vteřiny nesnesitelně dlouhé. S dochvilností už není, po zavedení „Lex Beranicus“, sebemenší problém. Začíná to zavánět nechutným pedantstvím.

Vybrat v Praze hospodu, která by uspokojila nároky členů Společenství Úplňku, není jednoduché. Držet náš severovýchodní směr a neustoupit ze základních požadavků se ukázalo  nemožným. Proto byl Februariem zvolen návrat do širšího centra Prahy.
V Žatecké pivnici v Nitranské ulici jsme měli klid a pohodu k projednání nezbytné administrativy Společenství. Všechny návrhy členů Společenství byly s pochopením vyslechnuty, zváženy argumenty pro i proti. Bylo přijato několik rozhodnutí, která jsou ovšem tajná. Obecně se dá naznačit, že k převratným změnám nedochází, kromě osoby příštího prezidenta. Pěna už má jasno, kdo to nebude.
Pan vrchní Martin nás hbitě zásoboval dobře ošetřeným žateckým pivem. Jedenáctka Premium  nepatří mezi piva s výraznou chutí a plností. Třináctka Baronka to už je pivečko na kterém jsme si pochutnali. Tmavá jedenáctka Premium také chutnala. Sortiment jídel nebyl nijak široký, ale halušky  skvělé, guláš lehce nadprůměrný. (Ale jen opravdu lehce.) Ani v této restauraci jsme neunikli sportovnímu přenosu, personál se rád podívá na kvalitní basketbal. Žatecká pivnice v Nitranské ulici bojuje s obrovskou konkurencí okolních hospod, její trumfy jsou dobré jídlo a pivo za nízké ceny  a slušná obsluha.
Lehký borovičkový průvan oživil naši zábavu a přidal některým členům společenství argumentační sílu. Návrat z restaurace byl krvavý, na zledovatělém vinohradském chodníku přemohla gravitace (bestie záludná) jednoho člena Společenství. On však statečně prohlásil, že za Společenství Úplňku klidně prolije  svou krev!

Februarius

		6	3	4	3	3	3	4	26
		5	3	3	3	3	4	4	25
		5	4	4	3	3	3	3	25
		5	3	4	2	3	4	3	24
	*	6	4	4	3	3	5	3	28
		5	2	3	2	2	3	3	20
		32	19	22	16	17	22	20	148