Když jsem Bratry svolával už na 17:50, bylo jim jasné, že bude výjezd z Prahy. Bratr Icen přiletěl přímo ze Svatého města, místo Konventu mu bylo vyzrazeno dopředu a už na nás čekal.

My jsme zatím jeli  komfortním autobusem, díky laskavosti Bratra Pleasince popíjeli piva z Azerbajdžánu  a zakusovali v bylinkách  nakládané sýrové dobroty, o to zasloužil Bratr Padoleaf.

V obvyklý čas už jme seděli u stolu v nově otevřeném pivovaru Antoš ve Slaném. A začal kulinářský koncert v režii skvělé servírky Aničky. Český jazyk je bohatý, ale jak laskavému čtenáři sdělit,  co jsme zažívali s prvními sousty Flank Steaku, což je   zprudka opečený steak z podžebří jihoamerického býka s pepřovou omáčkou, podávaný na lůžku z keňských fazolek a sušených rajčat?  K dokonalosti chuťového zážitku přispělo, že jsme vynechali pepřovou omáčku, aby nebyla zastřena úžasná chuť masa.

Skvělá hruškovice, kterou není snadné správně vypálit, jak nás poučil Bratr  Pochoďák, který zatvrzele hlásá Pochoďákovo dogma o lihu a vodce, ta chutná voňavá hruškovice způsobila, že jsme přešli od věcí duchovních k záležitostem světským. Posléze, když jsme začali hojněji konzumovat nejlepší pivo večera Spring Ale, už měli Bratři na jazyku jen věci hříšné a pekelně hříšné.  Předtím jsme pochopitelně ochutnali všech pět piv vařených v pivovaru Antoš, byly velmi dobré. Jen pšeničné pivo,  podávané s plátkem citronu, nás nijak nenadchlo.

Když nastal čas odchodu a my čekali na slíbené taxi  pro šest osob do Prahy, strhla se nad městem Slaný strašlivá bouře. Personál nás již decentně vytěsnil z pivovaru, my stáli na ulici kde tekly proudy vody, liják bičoval naše tváře, zem se otřásala pod údery strašlivých hromů a střecha kostela svatého Gotharda se blyštila, když oblohu v rychlém sledu křižovaly blesky. Bylo nám, navzdory běsnění živlů, nádherně. Nebáli jsme se ani trochu, vědomí že sloužíme dobré věci nás posilovalo.

Cesta do Prahy se sympatickou taxikářkou, to je další kapitola, ale nechám prostor Bratrům…

www.pivovarantos.cz

		8	4	4	3	1	3	4	27
		8	4	4	4	4	4	5	33
		9	4	5	4	4	2	3	31
		9	5	5	3	2	5	4	33
	*	9	5	5	4	5	5	5	38
		10	5	5	4	3	4	4	35
		53	27	28	22	19	23	25	197

1. Ber 8 píše:
   20. června 2011 v 14.56

   No, je vidět, jak snadno se vytváří kolektivní psychóza. Pochoďák dvacetkrát zopakuje, že jde o útok na první místo, a už je hospoda v očích ostatních favoritem a hodnotileté se méně zdráhají napálit maximální hodnoty. Ano, Antoš je velmi dobrá restaurace s velmi dobrou kuchyní a s dobrým pivem, z jichž jedno je špičkové. Ale je to restaurace, kam by bylo možné vzít děti za vysvědčení, ale určitě ne pořádná hospoda s dobrou atmosférou. Ten tunel, kde jsme seděli, vypadal jak bunkr, nabílené holé zdi odrážely a zesilovaly každé slovo, světla jak na operačním sále, obsazeny byly jen dva další stoly u kterých se mluvilo šeptem, o atmosféru a zábavu jsme se starali jen my svým halasem, což bychom zvládli i v tělocvičně. Dávat té kobce maximální počet bodů nebo i body čtyři za atmosféru nesvědčí o soudnosti. Holt Pochoďák byl unešen skvělým pupkem a strhl ostatní k nekritičnosti. A plný počet bodů za obsluhu, která nám odmítne dát pivo, když venku leje, a vyhodí nás ven.. Jo, a to pivo v autobuse nebylo od Pleasince přece.

2. Februarius píše:
   20. června 2011 v 21.14

   Omlouvám se nízkoatmosférickému Bratru Ber 8, pivo z daleké asijské země bylo od něj, ještě jednou děkujeme. Místo kde jsme v pivovaru Antoš asi patřilo z celého pivovaru k nejhorším, ale čtyřku jsem dal s klidným svědomím. No a že nám obsluha nedala pivo po zavíračce, to bych nehodnotil tak příkře.

3. Padoleaf píše:
   28. června 2011 v 5.09

   Strhnout k nekritičnosti, to je silné, a je to poznatelné i statisticky na hodnocení. Stejně jako ta prdelka na Dejvické i škvarková pomazánka v městysu rezonovala, tadle teda na jazyku. Mimochodem, párkrát jsem ten městys politicky oblboval, a pak jsem tam klientovi kupoval hospodu. Chi. Ve Slaném nefungují grafy. Např. Batex rozmetal Baterii jen – trpělivostí a prací. A že by, v tomto městě brali metly do rukou „neviditelní“, to teda nee. Ale, to je, ale spíše, pro jiné weby. Pivo bylo teda ok, ale na deset – tolik to s mým tělem neudělalo. Jídlo s mým tělem korespondovalo. Pravda, číšnice nás do výroby, na návštěvu, dostat mohla, kdyby chtěla. Srandovní v bouřce, bylo spíše kapání vody u pípy na hlavy exhostů, ale půlka týmu už byla pod jinou střechou, tak to asi za zaznamenání nestálo. Mno, a cesta dročkou v bouřce do AB s šesti zbombardovanými stokilovými pivaři, kterou kočíruje padesátikilová taxikářka, byla „nemám slov“. Teda, pánové, ta ženská byla z celého večera třešničkou a ta, mě strhla k nekritičnosti.

4. Pochodak píše:
   12. srpna 2011 v 16.27

   No že bych byl až tak dobrej a dokázal ovlivnit k bezhalvé nekritičnosti tolik bratří, tak to si opravdu nemyslím.
   Spíš si myslím, že se to tak nějak sešlo vše dohromady :

   Pohodová cesta s občerstvením, skvělé jídlo na místě a výborná pivka doložená dost dobrou hruškovicí a pak to čekání ve vichru, děšti, slotě korunované vysvobozením bodrou taxikářkou… !!! To se pak někdo nesmí divit, že to vše dohromady zapůsobí. To jsme zatím ještě fuckale nezažili :-)…

   P.S. Též bych personálu nevytýkal vyhození. Nikdo neví, jak to mají šéfem nastavené…

Komentáře

Pro přidání nového komentáře k tomuto článku, se musíte nejprve přihlásit.