Večer z 20-tého srpna na srpen jednadvacátý, tedy blížící se výročí okupace komunistického Československa jinými spřátelenými komunisty, bylo třeba pořádně připomenout. Tedy pravidelný, tentokrát 103. konvent, přičemž komturem jsem byl vylosován já, Gynko.

Sraz všech bratří byl před kostelem Nejsvětějšího srdce Páně standardně v 19.00, Forbidden se omluvil, protože mu nebylo dobře. Azimut směrem na jih byl mnou určen, bratři trochu remcali, kampak, že se, zase kurwa, jde. Byl dán návrh, abychom si odsouhlasili, aby se už nikdy nikam nechodilo, ale – stejně jako většina podnětných návrhů – byl obratem zapomenut.

Ber8 podle azimutu jako první odhadl cíl naší cesty – Pivnice pivovaru Trilobit, Francouzská 112. Cestou jsme chvíli obdivovali vilu Ladislava Šalouna, ale žízeň je halt žízeň, a ta nás hnala kupředu.

Sombréro hanby jsem si musel – poprvé v životě – nasadit já. Překvapila mne jeho váha a jak složitě se s ním pije pivo. Icen na můj zmatený výraz podotkl, že mne druhý den bude bolet šíje a měl pravdu. Zatížená hlava prostě dává vazu zabrat.

Sezení na poklidné terase s lavicemi a stoly, s popelníčkem, pane řediteli, kouření tedy povoleno, v nabídce Callista APA, Mina IPA, Trilobit světlý ležák a Černá 14. Teplou kuchyni neprovozují, nicméně lze si přiobjednat na „Dáme jídlo“ (čehož využil Ber8), či přinést ze sousedního Pizzaburgeru. Icen s Pochoďákem si objednali místní nakládaný hermelín (prý nic moc), já s Padoleafem domácí tlačenku. Té nebylo co vytknout…. Padoleaf úhledně dával cibuli stranou, což jsme kvitovali s bratry s povděkem. Cibulka s octem k pivu byla výborná. Piva taktéž, z mého pohledu vysoký nadprůměr, Pocho průběžně měřil teplotu jak piva (6-8 °C), tak fernetů (cca 20 °C), dokonce i ovzduší (28 °C). Obsluha (paní Monika) mohla být rychlejší, ale v zásadě nepřekročila nepovolený limit.

Témata diskuse byla obvyklá – pivo, natékající nohy, přetrhané vazy a samozřejmě ženy. Pocho přišel se zjištěním, že o muže našeho věku není v restauracích takový zájem jako o ženy, a že tedy my, muži, jsme v jasné genderové nevýhodě. Icen se v té chvíli jal ostentativně předčítat Pochoďákovi a nám ostatním příchozí esemesky od jakési dámy, která mu otevřeně navrhovala prcání kdesi v Krkonoších, ale my víme, že si je psal sám.

Jediným tématem mimo naše obvyklá byl zdravotní stav Forbbidena. Tímto empaticky prozrazuji, že bude lze očekávat diskusi, co dál….

Hodina postupně pokročila k  desáté, padesát let před tím armády Varšavské smlouvy již nahřívaly motory a na mne se obrátila jakási stolovnice z vedlejší lavice s talířem a na něm s feferonkou, že „Tahle feferonka se nedá jíst..“ Se slovy „Slečno ukažte…“ jsem ji – protože komtur je holt komtur, navíc se slušivým kloboukem – pozřel a v té chvíli mi vystřelily oči z hlavy, z prázdných důlků vyhrkly slzy, polknul jsem si jazyk a začala mi praskat v hubě sklovina. Ber8 se slovy „vole, dej si panáka, to Ti pomůže“ mi podal nějakou kořalku, podle vůně asi slivovici, ale chuť se nedala vůbec rozeznat. Měl pravdu, pomohlo to asi na půl vteřiny. Ve snaze zachovat dekórum a nebýt potupen, když slečna projevila zájem o mou osobu, jsem se odpotácel na WC, sobrérem zachytil o futra, dostal rotaci, natáh´si šíjový vazy, a s vočima v kapsách poslepu šátral, kde je toiletta. Na hajzlu jsem si nasadil voči, akorát levý sem si dal do pravýho důlku a vobráceně, protože sem pak viděl všechno šejdrem, a bojoval o dech a o život a na podlahu ze mne kanul pot. Né nadarmo se identifikuje intoxikace alkoholem při jednom promile a více tak, že „prudce stoupá naše sebevědomí a odvaha, ale zároveň se nám zhoršuje rovnováha a soudnost..“.

Proč takové hovadiny ve svém věku dělám – nevím. V noci jsem se šel doma vychcat, sednul jsem si na mísu, protože s pravidelnou erekcí se prostě ve stoje trefuje mísa blbě, a když jsem to pustil, napadlo mne, že moje žena vylila do záchodu Savo nebo nějakou kyselinu nebo jsem zase chytil kapavku. Ještě dnes, tedy druhý den odpoledne, se nemůžu bezbolestně vychcat. Strašný. A to mám pálivý jídla rád.

Na závěr bych rád sdělil bratřím, že jsem při placení (na každého 731,- Kč) sice nonšalantně hodil do banku na stůl tisícovku, a chtěl si vzít 200,- ale s největší pravděpodobností hraničící s dvěma promilema v krvi, jsem si vzal pětikilo, který jsem ráno překvapivě našel v peněžence. Čímž chci říct, že příště musím přitlačit  tři stovky navíc. Možná sem si ale prachy v zešeřelých uličkách Prahy cestou domů někde vydělal, ale to si nepamatuju, takže jsem Vám asi fakt dlužen.

V celkové ceně (cca 3.651,-) není navíc kalkulováno jídlo Ber8 (myslím cca 200,- Kč), který si ho platil sám. To jen, abychom měli stejnou základnu jako podklad pro hodnocení výkonu a ceny.

Tak se těšte na příště! Já se těším už teď, a kdyby sem někdy chtěl jíst pálivou feferonku, přeražte mi, bratři, pracky.

Gynko

www.pivovartrilobit.com/pivnice.htm

		9	4	2	2	3	3	2	25
		8	3	2	3	3	2	2	23
		8	3	2	3	3	3	2	24
		7	4	2	3	2	4	2	24
	*	8	3	2	4	3	3	3	26
		8	3	2	2	2	3	3	23
		48	20	12	17	16	18	14	145