Jen pár kroků od nejzuřivějšího turistického ruchu, mezi Anenským náměstím a Novotného lávkou na Starém Městě, je nenápadný vchod do hlubokého podzemí.

Kdoví, co tahle sklepení pamatujou, nedávné povodně zcela jistě. Před dvaceti lety to tipuju na tři chcíplé kočky, hromadu mouru a pár plesnivých břeven. Vlezete po schodech dolů dovnitř a překvapí vás jednoduché příjemné zařízení baru i hlavní sklepní sluje. Nic si tady nehraje na bůhvíjaký styl, mají tu jen účelný nábytek, což je na tomhle místě mezi různými obskurními – rádoby stylovými – hrůzami docela zázrak. Klimatizace funguje, sklep nesmrdí vlhkem. Místní plzeň je lepší, než by člověk tady v turistickém centru čekal, rubem této pěkné vlastnosti je ale pisoir, ke kterému se musí pěkně po schodech zpátky ke vchodu. Skoro by člověk řekl, že jim takhle občas musejí utíkat hosti. Obsluha je tu celkem milá a úslužná, i když lepší je, když má službu ta mladá brunetka než ten mladý brunet. Čímž nemyslím pouze vzhled. Sortiment jídel je zcela přiměřený baru, jídla jsou docela dobrá. Stejně jako pivo přeci jen dražší, ale jsme tu jen pár metrů od skoro nejvyšších nájmů v Evropě. Do uší pouštějí radio Beat, to taky není v barech zrovna samozřejmé.

Jenže pak veškerý dojem shodí malá katastrofa: už před jedenáctou dojde plzeň a nastupuje strašidelný gambáč. Tak tohle si takové pěkné místo nezaslouží, je třeba prchnout do šera blízkých uliček, tam určitě poteče něco přijatelného. A ono jo.

	*	5	4	3	5	3	2	2	24
		2	2	3	2	3	1	2	15
		4	3	4	4	4	2	1	22
		2	2	1	1	2	0	1	09
		3	2	3	3	3	1	2	17
		2	2	2	3	1	0	0	10
		18	15	16	18	16	6	8	97