Národní pivovar na Národní v Praze nesmrdí.
Pivo Lion – obzvláště nefiltr 11° příjemné a pitelné. Další průměr. Jedinou a obří kvalitou této pivnice je zahrádka v prostoru kláštera. Nevěřím tomu, že by Voršilky rozchodily smrad z výroby piva, a tak pivovar po výrobě piva nevoní.
Na zahrádce pivovaru U Fleků, ale třeba i u Růží to voní jinak. Chraň pánbů, že bych to kritizoval. Vaří-li v Kácově, v Březnici či jako létající na Smíchově je mi jedno. Denně mají plno, obzvláště v kuřácké části a z výroby jejich spotřeby by musel být smrad až k Vltavě. A, není. 0,4 v půllitrech – jak říkají skláři – z nejlevnější formy a nejlevnějšího taveného odpadního bílého. No, marketing. Zas v tomto prostoru a s nekřesťanským nájmem u Voršilek? Co dodat, krásná zahrádka, drsný marketing a ať chceme či ne, ta hospoda má budoucnost. Otevřeno letos v létě, a pokud ustojí cenotvorbu na reálu a nebudou chtít z toho udělat pivo za 5 éček, proč ne. Dizajnově by to chtělo víc Palackých než prázdných německých kamenin v osvětlených policích. Tak nevím, proč jsem vás dnes zatáhl do tohoto prostoru. U Fleků jsme například ještě nebyli. Třeba bychom se na Žižkově s osmi na pípách měli lépe, ale marketing je marketing. I dámy co čtou jen Cosmopolitan, se o „tomto pivovaru“ dověděly a šest veganských jídel na lístku je toho příčinodůsledkem nebo naopak. Co na závěr? Ten strejda, který přesvědčil Voršilky, aby snesly uvnitř svého bloku zahrádku, musel být vybaven mnoha nulami před desetinnou čárkou a aby na tom „zarobil“ musel stvořit projekt typu Národní. Je třeba jej zažít a pochopit. Zajdu příští léto.
Padoleaf
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
6 | 3 | 4 | 4 | 2 | 2 | 3 | 24 | |
 |
* | 7 | 3 | 4 | 2 | 2 | 2 | 4 | 24 |
 |
5 | 3 | 4 | 2 | 2 | 3 | 4 | 23 | |
 |
5 | 3 | 4 | 4 | 2 | 3 | 3 | 24 | |
 |
4 | 3 | 4 | 3 | 3 | 2 | 3 | 22 | |
 |
7 | 4 | 4 | 2 | 2 | 2 | 3 | 24 | |
 |
34 | 20 | 23 | 15 | 15 | 14 | 20 | 141 |
15. října 2015 v 16.35
Ten soustřel je až zarážející… Škoda jen, že už na zahrádku byla moc zima a nevlídno, prý je skvělá. Na rozdíl od bratra Padoleafa, který postrádal „smrad“ z výroby piva jsem já alergický na jiný smrad, který při troše dobré vůle v hospodě být nemusí. A sice smrad z „vyjetýho“ oleje z fritéz. To je přesně to, co když mě praští do nosu při vstupu do jakékoliv hospody, tak se otáčím a kráčím jinam. S bratry na Konventiklu to buhužel nešlo a tak jsem se ten smrad snažil aspoň přebít doutníkem, ale popravdě to moc nešlo…