Tím, že byl konvent v neděli, bylo domluveno, že se sejdeme dříve než v obvyklých 19. hodin.
Protože cílová restaurace je podle názvu patrně nejžižkovatější ze všech žižkovských hospod co znám, návštěvě restaurace měl předcházet i další kulturní zážitek, žánrově tedy zaměřen na Žižkov, to znamená návštěva Vítkova a muzea v Památníku Vítkov. Nakonec bylo vše trochu jinak, na Vítkově jsme se sešli v 16.00 pouze dva, já a Ber8. Ostatní přišli až na místo srazu v 18.00 – před restauraci Olše v Táboritské ulici.
S Ber8 jsme nakonec na návštěvu muzea rezignovali a prošli Vítkovem, prokličkovali Parukářkou a na místo srazu dorazili s jedním pivem ze 7. Schodu v bříšku (kde už nám ovšem žbluňkala domácí meruňkovice a hruškovice popíjené při procházce). Ber8 navíc pojal akci jako pietní pochod po místech jeho juvenilních sexuálních radovánek, čímž tedy u mne vyvolal sice závist ale také zároveň hrdost, že jsem z našeho společenství možná za blbce, ale přesto nejslušnějšího.
V 18.00 před restaurací Olše jsme se sešli v plné sestavě, Forbidden také dorazil, ale protože mu lékaři nedávno diagnostikovali ¾ dioptrie na každém oku, musel způsobně domů. My ostatní, co máme 1,5 dioptrie a více, jsme se nezpůsobně vypravili do restaurace „Žižkov na Žižkově“. Piva v nabídce jsou výhradně z Pivovaru Moravský Žižkov – 10° Divočák, 11° Žižkovský ležák, tmavé 13° Černý čert a rotující pípa – 14° Nymfa-světlý speciál.
Jako předkrm objednal Pochoďák kachní paštiku s domácími chlebovými buchtami, a naše žaloudky a mlsné jazýčky poté uspokojily:
- pečený bůček s medovou krustou, podávaný za studena, hořčice, kysané zelí, pekáč buchet (Padoleaf + Icen)
- pikantní pečená žebra na medu a chilli, hranolky (Pocho)
- vepřový řízek, bramborový salát, citron (Gynko)
- dýně s fazolemi na thaiském kari, veganské chlebové buchty (Ber8, který jako jediný dodržoval postní dobu, a to i v neděli, která se do postní doby nezapočítává, což jsme mu ale nikdo neřekl, protože by mu bylo líto neděl předchozích).
- Na dojedení jsme si pak dali i vynikající domácí chipsy s dresinkem.
Krmi si všichni náramně pochvalovali, byla prokládána pivem a fernety. Pan majitel (Oťas) byl počastován rumem a byl občas škádlen Pochoďákem (potrhané papírové podtácky, někdy váznoucí obsluha…).
Celková útrata činila 2.760,- Kč, tedy příjemných 552,-/osobu.
Diskuse se z obvyklých témat (ženy, muži, alkohol etc.) překlopila na diskusi ohledně Severní Korey. Diskuse byla poměrně urputná, a to i přesto, že Padoleaf se pokoušel opakovaně téma zvrátit zpět k prcání vzpomínkami na paní poslankyni S. a její milostné avantýry ve sněmovně a na záchodku na letecké trase Praha-Ostrava-Praha.
Prostředí bylo velmi příjemné, restaurace byla překvapivě celkem prázdná, což Pochoďák vysvětlil tím, že byla neděle. Icen nás opustil jako první před jedenáctou (zavíračka ale byla v deset), my ostatní jsme ještě poseděli s personálem, kde Pochoďáka zaujal zejména pan výčepní tím, že nepije alkohol.
Vzhledem k tomu, že doba pokročila a Pocho začal pomalu dřímat na barové stoličce a my ostatní už jsme všeho měli taky ažaž, nastal odjezd domů taxíkem, což už si příliš nepamatuji. Před tím jsme ale samozřejmě probudili telefonem spícího Forbiddena, aby pro nás zajel, když nepil. Překvapivě se na nás vy.ral.
Pokud si mohu dovolit – za sebe – resumé – pivo velmi dobré, jídlo vynikající, prostředí příjemné, obsluha – nadprůměr s drobnými rezervami.
Gynko
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
6 | 4 | 4 | 3 | 2 | 3 | 3 | 25 | |
 |
8 | 4 | 4 | 3 | 1 | 3 | 4 | 27 | |
 |
7 | 4 | 4 | 4 | 2 | 4 | 4 | 29 | |
 |
6 | 4 | 5 | 4 | 1 | 4 | 4 | 28 | |
 |
* | 8 | 4 | 5 | 4 | 4 | 5 | 5 | 35 |
 |
7 | 4 | 4 | 4 | 3 | 3 | 3 | 28 | |
 |
42 | 24 | 26 | 22 | 13 | 22 | 23 | 172 |
