Dne 19.7. na výročí velkého požáru Říma (64 n.l.) a zahájení číslování ulic v Brně (1770 po Kr.), aby se poutníci v této zatáčce před Ostravou neztratili, proběhl další konvektikl, v pořadí 128. Komturem pro velkou důvěru bratří jsem byl opět zvolen já.
Sraz přímo v restauraci Pivovarský klub Benedict, v ulici Křižíkova 17, v zadní, nekuřácké zahrádce ve vnitrobloku… Na ulici je totiž ještě zahrádka kuřácká… z textu níže bude zřejmé, že jsme si sraz nedávali jinde a nedělali z toho bojovku, protože někteří z nás nejsou úplně fit…
V 19.00 dorazili všichni a Ber8 se hned v úvodu rozpomněl, že bratr Bylbo by měl dostat trest, páč nepřišel na minulej konvektikl, páč si hrál na Janošíka a skákal přes oheň, respektive přefiklej bojler, což vodnesla noha. Lékaři ho však mezitím sešroubovali dohromady a vypadá už dobře, kluk, zase trochu přibral svalové hmoty na břiše a na krku. Tedy Bylbo dorazil, a dorazil vo berlích. Vo něco hůř vypadal Pocho, kterej chudák potvrdil známou empírii, že lepší pivo v žaludku než-li voda na plicích, kterou mu doktoři našli. Horší, že nevěděj z čeho. Na naše laické rady, aby si lil pivo radši do žaludku, moc nedal, vypadal chudák ztrápeně a bylo nám ho upřímně líto. Prej nejí asi už 14 dní, jen polívky.
Nicméně, držme nit a vraťme se k Ber8 zmíněným trestům.
Mé pozorné komturské oko při prvním ťuknutí sklenic bedlivě zaregistrovalo, že nikdo z nás nemá sobréro… Na otázku, kde je, kdo ho, kurwa, má, nastalo rozpačité ticho, až sebezmrzačený Bylbo z fotek v mobilu doložil, že naposledy ho měl na hlavě Berosmička, prej někdy v lednu…. Ha!! Tumáš čerte kropáč! Kdo s čím zachází, s tím také schází. Nebylo co příliš diskutovat, včela taky nemarní čas tím, aby vysvětlovala mouše, že nektar je lepší než hovno. Prostě 4 tresty pro Bervosmičku (2x nedones sombréro – Továrna a Benedict a dvakrát tak ho nemohl mít na hlavě příslušnej trestanec, tedy ani ve Slaným náhradník za Bylborta)!! Štyry kusy, skoro jako v Sarajevu!! Panečku, to je nám ale upřímně líto!!
Svět se nám hned všem (krom Ber8) prosvětlil, protože máme rádi jaro, léto, podzim i kamna, takže nastává doba říjnová!!!
Chudák Pocho, byl takovej nanicovatej, což je jasný, tak nám vyprávěl aspoň historky z nemocnice a doporučil, že než bejt na pokoji s malejma harantama, když měl vonehdá na noze růži, je lepší prohlásit se za pedofilní homo, páč pak má na pokoji člověk klid, bo mu tam haranťata nešoupnou. Pocho – snažil se, co to dalo, vpravil nakonec do sebe i hovězí líčka s kaší a minimálně jedno malý pívo, rozloučil se, my mu popřáli hodně zdraví a myslíme na něj. Hlavně já, Pocho, dlužíš mi za útratu 646 kaček. Ale protože´s toho moc nevypil, dáš mi Pochoďáku jen tři kila a budeme furt kamarádi. Ale to bysme byli stejně, Ty kluku ušatá.
Jídlo bylo dobrý, neřkuli výborný, líčka, mandle s chilli a eště škvarková pomatlánka (i šnicl prej byl ok, až na bramborovej dietní salát) , obsluha také, dokonce nás číšník zval na návštěvu Oktagonu, který je prej kousek někde vedle v Karlíně. Neudivilo nás to, protože víme, že naše figury přímo k tomuto sportu vyzývají.
Prostředí zahrádky bylo trochu horší, prostě vnitroblok… a nabídka piv – Benedict 12 % , Adalbert Ale 8% (obé Břevnovský klášterní pivovar), Magor 15 % (Zíchovec), Passion fruit 12 % (Zichovec), Amore Mio 14 % (Muflon), Protinožec (Volt) a kořalky – Čert, vodka…
A já se zase zamiloval. Tyvolejakjátodělám!! Semposlednížijícíromantikvesvětěplnýmvobšourníků!!
Prostě vedle u stolu seděla taková milá, hnědovoká holka, štíhlá, akorát že tam byla s nějakým chlapíkem, co měl vobrnu (né „o Brnu“). Bože, ta měla kukadla… Já bych jí chránil před celým světem. Celým tělem. I básně bych jí psal… Jenže Padoleaf mi promluvil u cigára do duše, že to nemůžu tomu postiženýmu udělat, že to není křesťanský, ku.wa! Jak na mne jde někdo s Kristem, jsem v řiti.
Ale bylo by to krásný. Romantický. Bervosmička, Ice a Bylbo se tam hádali vo rozdílech mezi Ipou, Apou, stautem, a imperial stautem a já mezi tím trpěl jak zvíře z nešťastný lásky. A Padoleaf se jen usmíval… Zkazil si mi život, Padoleafe, Padoleafe!!! … vždyť víš, že platí:
Když u některé z žen zřím oči tmavohnědé,
tu se mi nepovede abych šel spát
a v touze bláhové tmou bloudím po ulicích
a srdce při polibcích z lásky chci dát
Prostě všecko nakonec bylo v prdeli. Láska, něha, dokonce i zaplatit sme museli… Život je někdy halt vostrej.
Outrata dělala 3.880,- Kč, tedy 646 Kč na hlavu, ale bylo nás v podstatě na to poláčkovsky pět. Páč Pocho…
A to je celý. Hlavně aby Pocho byl v pořádku.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|
![]() |
7 | 4 | 4 | 3 | 2 | 3 | 3 | 26 | |
![]() |
7 | 4 | 4 | 3 | 3 | 2 | 3 | 26 | |
![]() |
7 | 3 | 4 | 3 | 2 | 3 | 2 | 24 | |
![]() |
8 | 2 | 3 | 2 | 3 | 3 | 3 | 24 | |
![]() |
* | 8 | 5 | 5 | 2 | 3 | 3 | 3 | 29 |
![]() |
7 | 4 | 4 | 2 | 2 | 3 | 1 | 23 | |
![]() |
44 | 22 | 24 | 15 | 15 | 17 | 15 | 152 |