Sedm dní potom, co Měsíc ukázal v srpnu celou svou tvář, vydalo se Společenství úplňku konečně mimo Prahu.
Rychlík uháněl do Benešova, někteří bratři se nemohli nabažit pohledu na ubíhající krajinu a za necelou hodinu jsme seděli v restauraci Melodie pivní klub.
Musím krátce zmínit nepříjemnou událost, která výjezd poznamenala. Jeden člen Společenství Úplňku usoudil, že není dosti silný aby odolal všem pokušením, která ho mohou čekat v následujících hodinách. Proto se výpravy nezúčastnil. Konvent tuto situaci řešil, Velký Komtur navrhl řešení, které je ovšem pro nezasvěcené čtenáře tajné.
Ale zpět do Melodie pivního klubu, kde z patnácti kohoutové pípy tečou skutečné lahůdky. Interiér není vyloženě hospodský, spíše kavárenský. Z pivního listu vybíráme na rozjezd Ferdinanda a desítku Herolda, poctivá česká piva, vzorně ošetřená panem výčepním. Není divu, když všechny sudy si lebedí v chlazeném skladu. Holbu někteří ochutnat nechtěli, na mne „ryzí pivo z hor“ také velký dojem neudělalo. Dále to mělo správnou gradaci, ochutnat vše z pivního listu, který je průběžně měněn, bylo skvělé.
Musím se zmínit o jídlu, bylo výborné, chléb čerstvý a měkký a hlavně, žádné červené a bílé zelí na talíři jako univerzální příloha, častý to nešvar mnoha restaurací, ale výborná čerstvá zelenina. Uzené kapří jikry byly pro některé zlatým hřebem, jiní zakončovali dobrým doutníkem. Občas nás přišla obsloužit íletá servírka, v rodinném podniku, kde je majitel na place to bylo milé.
O půlnoci už jsme byli zpět v Praze a stíhali metro! Nádhera.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
7 | 3 | 1 | 1 | 0 | 4 | 2 | 18 |
|
 |
7 | 4 | 4 | 3 | 4 | 5 | 3 | 30 |
|
 |
8 | 4 | 3 | 2 | 2 | 5 | 3 | 27 |
|
 |
8 | 2 | 1 | 1 | 1 | 4 | 3 | 20 |
|
 |
* | 10 | 4 | 5 | 2 | 3 | 5 | 4 | 33 |
 |
9 | 5 | 4 | 2 | 3 | 5 | 3 | 31 |
|
 |
49 |
22 |
18 |
11 |
13 |
28 |
18 |
159 |
